František z Assisi
11. 3. 2008
František z Assisi
Svatý František z Assisi,zvaný Serafinský
(vlastním jménem Giovanni Bernadone)
* roku 1181 nebo 1182 v Asissi v Itálii
+ 3.října 1226 v Porziuncule v Itálii
svatořečen 16.června 1228 papežem Řehořem IX.
Patron Itálie a ekologů.
František se narodil roku 1181 nebo 1182 v Asissi ve střední Itálii, v rodině bohatého obchodníka s látkami. Matka byla původem z Francie. Byl pokřtěn jménem Giovanni(Jan),ale otec mu jméno časem změnil na Francesco(František), údajně dle jeho náklonnosti k tomuto jazyku.
V dětství a dospívání si užíval života v bohaté rodině, byl velice živý, rozpustilý, veselý,bezstarostný,rozmařilý a mezi svými vrstevníky byl „král zábav“. Jeho snem bylo stát se udatným rytířem.
Vlivem osudových událostí nastala vnitřní proměna jeho osobnosti.
V roce 1201 bojoval dle svých rytířských vzorů v bojích války mezi Perugií a Asissi.Byl však zajat a uvězněn. Během svého pobytu ve vězení onemocněl a velmi pomalu a zdlouhavě se uzdravoval.V nemoci měl často živé sny a vidění.Na jejich základě ztratil veškerý odpor k malomocným a začal jim aktivně pomáhat.
V roce 1207 při motlitbě v polorozpadlém kostelíku sv.Damiána (San Damiano) uslyšel hlas, který pravil:“ Františku, jdi a oprav můj dům“. Pod vlivem tohoto zážitku rozprodal František část majetku svého otce,aby měl peníze na opravy. Otec se rozhněval a svého syna z domu vyhnal. František opravil kostel a poselství dál chápal tak, že má opravovat a budovat kostely.
Nejdůležitějším dnem ve Františkově obrácení byl patrně 24.únor 1208, když během mše slyšel z úst kněze kázání o chudobě apoštolů a jejich úkolu hlásat radostnou zvěst.Pochopil, že jeho posláním je absolutní chudoba a nabádání k lásce k Bohu. Definitivně se zřekl otce, který mu jeho cestu chtěl rozmluvit.
František se obklopil nevelkou skupinkou bratří, které nazýval „menšími bratry“ na základě pokory. Po předchozím odmítnutí ,ústně“ schválil papež Inocenc III. reguli Řádu menších bratří (později řád Františkánů).Stalo se tak roku 1210. Františkánský řád byl ryze evangelický, základem byla pokora, chudoba a čistota.
V roce 1212 založil s řeholnicí Klárou řád Klarisek, řád proslulý svou extrémní zbožností. Členkou Řádu sv.Kláry byla i naše Anežka česká.
Roku 1218 založil František třetí řád pro věřící,kteří ho chtěli následovat,ale nechtěli nebo nemohli se zříci světského života a majetku. Byli to tzv.Terciáti.
Po sepsání nové regule Řádu menších bratří kolem roku 1223, schválil definitivně tyto zrevidované stanovy papež Honorius III. V tomto roce patrně poprvé také postavil na vánoce první betlém a zinscenoval scénu narození Páně ve chlévě s živými zvířaty.
V roce 1224 se František stáhl do ústraní, na horu La Verna,kterou už před časem dostal pro svůj řád darem. V této době se začal podobat Kristu nejen způsobem svého života,ale i utrpením – na těle se mu objevily stigmata.
Do Asissi se vrátil těžce nemocen, oslaben a vlivem oční choroby postupně ztrácel zrak. Již téměř slepý složil v San Damianu Hymnus na oslavu stvoření a vyjádřil jím úctu k bohu, k lidu a všem stvořením na Zemi. Dle legend kázal nejen lidem,ale i ptákům a jiným zvířatům. Svými bratry a sestrami nazýval lidi, zvířata, nebeská tělesa i přírodní síly.Existuje legenda o tom,jak napravil zlého vlka,který původně lidem škodil.
Před svou smrtí požehnal městu Asissi a se slovy: „Buď vítána sestro Smrti“ zemřel 3.října 1226 ve věku 44let v Porziuncule v Itálii.
Život svatého Františka je opředen mnohými legendami. Pro neobyčejnou laskavost, mírnost a vstřícnost jej milovali nejen lidé,ale i zvířata a ptáci, kteří mu beze strachu usedali na ramena.
Pro své zásluhy a uznání církví již za svého života byl nedlouho po své smrti svatořečen.
16.července 1228 byl svatořečen papežem Řehořem IX.
Dílo sv.Františka z Asissi:
3 verze řehole Řádu menších bratří
řehole Řádu svaté Kláry
Testamentum (svou závět sepsal krátce před svou smrtí)
báseň Píseň tvorstva – psaná v umberském(Františkově rodném)dialektu
- nejslavnější dílo,ale patrně bylo dokončeno po Františkově smrti jeho
stoupencem
Jazykem jeho děl byla latina, přestože velice dobře ovládal i jazyk francouzský.
Motlitba svatého Františka
Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje,
abych přinášel lásku tam ,kde je nenávist,
odpuštění, kde je urážka,
jednotu, kde je nesvornost,
víru, kde je pochybnost,
pravdu ,kde je blud,
naději, kde je zoufalství,
radost, kde je smutek,
světlo, kde je tma.
Svatý František z Assisi,zvaný Serafinský
(vlastním jménem Giovanni Bernadone)
* roku 1181 nebo 1182 v Asissi v Itálii
+ 3.října 1226 v Porziuncule v Itálii
svatořečen 16.června 1228 papežem Řehořem IX.
Patron Itálie a ekologů.
František se narodil roku 1181 nebo 1182 v Asissi ve střední Itálii, v rodině bohatého obchodníka s látkami. Matka byla původem z Francie. Byl pokřtěn jménem Giovanni(Jan),ale otec mu jméno časem změnil na Francesco(František), údajně dle jeho náklonnosti k tomuto jazyku.
V dětství a dospívání si užíval života v bohaté rodině, byl velice živý, rozpustilý, veselý,bezstarostný,rozmařilý a mezi svými vrstevníky byl „král zábav“. Jeho snem bylo stát se udatným rytířem.
Vlivem osudových událostí nastala vnitřní proměna jeho osobnosti.
V roce 1201 bojoval dle svých rytířských vzorů v bojích války mezi Perugií a Asissi.Byl však zajat a uvězněn. Během svého pobytu ve vězení onemocněl a velmi pomalu a zdlouhavě se uzdravoval.V nemoci měl často živé sny a vidění.Na jejich základě ztratil veškerý odpor k malomocným a začal jim aktivně pomáhat.
V roce 1207 při motlitbě v polorozpadlém kostelíku sv.Damiána (San Damiano) uslyšel hlas, který pravil:“ Františku, jdi a oprav můj dům“. Pod vlivem tohoto zážitku rozprodal František část majetku svého otce,aby měl peníze na opravy. Otec se rozhněval a svého syna z domu vyhnal. František opravil kostel a poselství dál chápal tak, že má opravovat a budovat kostely.
Nejdůležitějším dnem ve Františkově obrácení byl patrně 24.únor 1208, když během mše slyšel z úst kněze kázání o chudobě apoštolů a jejich úkolu hlásat radostnou zvěst.Pochopil, že jeho posláním je absolutní chudoba a nabádání k lásce k Bohu. Definitivně se zřekl otce, který mu jeho cestu chtěl rozmluvit.
František se obklopil nevelkou skupinkou bratří, které nazýval „menšími bratry“ na základě pokory. Po předchozím odmítnutí ,ústně“ schválil papež Inocenc III. reguli Řádu menších bratří (později řád Františkánů).Stalo se tak roku 1210. Františkánský řád byl ryze evangelický, základem byla pokora, chudoba a čistota.
V roce 1212 založil s řeholnicí Klárou řád Klarisek, řád proslulý svou extrémní zbožností. Členkou Řádu sv.Kláry byla i naše Anežka česká.
Roku 1218 založil František třetí řád pro věřící,kteří ho chtěli následovat,ale nechtěli nebo nemohli se zříci světského života a majetku. Byli to tzv.Terciáti.
Po sepsání nové regule Řádu menších bratří kolem roku 1223, schválil definitivně tyto zrevidované stanovy papež Honorius III. V tomto roce patrně poprvé také postavil na vánoce první betlém a zinscenoval scénu narození Páně ve chlévě s živými zvířaty.
V roce 1224 se František stáhl do ústraní, na horu La Verna,kterou už před časem dostal pro svůj řád darem. V této době se začal podobat Kristu nejen způsobem svého života,ale i utrpením – na těle se mu objevily stigmata.
Do Asissi se vrátil těžce nemocen, oslaben a vlivem oční choroby postupně ztrácel zrak. Již téměř slepý složil v San Damianu Hymnus na oslavu stvoření a vyjádřil jím úctu k bohu, k lidu a všem stvořením na Zemi. Dle legend kázal nejen lidem,ale i ptákům a jiným zvířatům. Svými bratry a sestrami nazýval lidi, zvířata, nebeská tělesa i přírodní síly.Existuje legenda o tom,jak napravil zlého vlka,který původně lidem škodil.
Před svou smrtí požehnal městu Asissi a se slovy: „Buď vítána sestro Smrti“ zemřel 3.října 1226 ve věku 44let v Porziuncule v Itálii.
Život svatého Františka je opředen mnohými legendami. Pro neobyčejnou laskavost, mírnost a vstřícnost jej milovali nejen lidé,ale i zvířata a ptáci, kteří mu beze strachu usedali na ramena.
Pro své zásluhy a uznání církví již za svého života byl nedlouho po své smrti svatořečen.
16.července 1228 byl svatořečen papežem Řehořem IX.
Dílo sv.Františka z Asissi:
3 verze řehole Řádu menších bratří
řehole Řádu svaté Kláry
Testamentum (svou závět sepsal krátce před svou smrtí)
báseň Píseň tvorstva – psaná v umberském(Františkově rodném)dialektu
- nejslavnější dílo,ale patrně bylo dokončeno po Františkově smrti jeho
stoupencem
Jazykem jeho děl byla latina, přestože velice dobře ovládal i jazyk francouzský.
Motlitba svatého Františka
Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje,
abych přinášel lásku tam ,kde je nenávist,
odpuštění, kde je urážka,
jednotu, kde je nesvornost,
víru, kde je pochybnost,
pravdu ,kde je blud,
naději, kde je zoufalství,
radost, kde je smutek,
světlo, kde je tma.
